- Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
- Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
- Česká geologická služba www.geology.cz
- Česká geologická služba - Geofond www.geofond.cz
- Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
- Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
- Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
- Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
- Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
- Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
- Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
- Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
- Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
- Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz
Dokument ze serveru Správy ochrany přírody [www.ochranaprirody.cz]; © Správa ochrany přírody
Document from Nature Conservation Authority Czech republic web site [www.ochranaprirody.cz]; © NCA CZ
8.9.2010
Slavkovský les >> Správa CHKO Slavkovský les >> O CHKO >> Geomorfologie
Geomorfologie
Slavkovský les je nevysoké, silně zarovnané pohoří, vybíhající k západu klínovitě do úhlu, sevřeného jihozápadní částí Krušných hor, Smrčinami a Českým lesem. Na severu, západě a na jihu je morfologicky dobře charakterizované a osamostatněné, na východě je hranice neurčitá. Na severu je hranicí údolí Ohře, respektive pokleslý terén Sokolovské pánve, proti němuž je blok pohoří ohraničen zlomovými liniemi. Jen v širším okolí Lokte
je morfologická hranice méně výrazná a Ohře se tu zařezává mohutnými meandry přímo hluboko do podkladu porfyrovité žuly loketské. Na západě a jihozápadě spadá pohoří strmými, až 200 m vysokými zlomově podmíněnými svahy (Mokřina, Milíkov, Podlesí, Úboči, Kynžvart) k východnímu okraji neogenní chebské pánve, respektive dále na jihozápad do tachovského průlomu. Výrazné a vysoké svahy se táhnou ještě dále k východu směrem k Mariánským Lázním. Východní hranice proti Tepelské vrchovině je neurčitá. Vymezení Slavkovského lesa proti Karlovarskému pohoří tvoří údolí říčky Teplé. Nad zarovnanou parovinou vyčnívají nevýrazné, ale rozsáhlé výšiny, většinou silně zalesněné vrcholy a vyvýšeniny, z nichž nejvýraznější jsou Lesný - 983,5 m Lysina - 982,5 m, Kružný - 864 m, Ovčák -897,9 m, Kamenná hora - 793,7m (východně od Podlesí), Kozák - 747 m (vsv od Milíkova). Nejodolnější horninou vůči erozi se jeví hadec.
Parovina Tepelské vrchoviny má průměrnou výšku 600 - 700 m n.m., je tedy proti niveanu paroviny Slavkovského lesa relativně snížena o 100 m. Nejvyšším vrcholem Tepelské vrchoviny je zbytek třetihorního bazaltového puklinového vulkánu Podhorní vrch o nadmořské výšce 847,2 m.n.m.